Aktualizována byla galerie Zkoušky MDNA Tour
Novinkou v singlech je CD MADONNA02 Girl Gone Wild
V diskuzním fóru je autorem posledního příspěvku Fiona
v tématu Seriály
MADONNATION.CZ
| novinky
| rozhovory a články island: virgin pop
smash hits: primo madonna
songtalk
interview
how to make a hit record with shep pettibone
rolling stone
erotica diaries
mtv: madonna in milan
young magazine
bedtime stories
details: madonna complex
ray of light: words and music
mtv ultra sound: inside madonna
larry king live
viva interview
bbc radio 1: jo whiley interview
ladies' home journal
attitude
out magazine
ok! magazine
sunday post: material girl slaví 50
interview magazine
dazed & confused
rolling stone: madonna looks back
vše, co jste chtěli vědět o w.e.
los angeles times
wall street journal
| songtalk (1989)
smash hits: primo madonna
songtalk
interview
how to make a hit record with shep pettibone
rolling stone
erotica diaries
mtv: madonna in milan
young magazine
bedtime stories
details: madonna complex
ray of light: words and music
mtv ultra sound: inside madonna
larry king live
viva interview
bbc radio 1: jo whiley interview
ladies' home journal
attitude
out magazine
ok! magazine
sunday post: material girl slaví 50
interview magazine
dazed & confused
rolling stone: madonna looks back
vše, co jste chtěli vědět o w.e.
los angeles times
wall street journal
nové album 26.března
nové turné
později tento rok
American Life
Love Profusion
|
"Téhle představě se lidé brání," odpovídá na dotaz, proč není vnímána také jako autorka. Ale právě tuhle představu by u lidí ráda vytvořila, tu která ji přiměla vydat se ze středozápadu na Manhattan a v současnosti do domu vysoko v hollywoodských kopcích. V době našeho rozhovoru byla Madonna více než jen slavná, z hudebnice se stal mýtus; ačkoliv je stále naživu, je neodmyslitelnou součástí všeobecného povědomí, jako byli ve své době Marilyn Monroe, John Kennedy nebo třeba Beatles. A není to náhoda. Ona moc dobře ví, že nestačí jen talent a charisma, aby vaše hvězda vystoupala nade všechny ostatní hvězdy panteonu; je třeba i kontroverze. "Lidé jako by spali," říká "a vy musíte udělat všechno proto, abyste je probudili." Jako že spáče probudila už hodněkrát, tančením před hořícími kříži a jevícími se stigmaty na rukou ve videoklipu Like A Prayer počínaje a vše roztavícím pohledem v Open Your Heart konče. Smilstvo už je neodmyslitelnou součástí každé její image od prvního vystoupení ve spodním prádle a krucifixy. Jakmile začne jedna kontroverze mizet, přijde s novou. Přesně jako když začalo video Like A Prayer ztrácet svou schopnost šokovat, vydala klip k Express Yourself, ve kterém se ukázala nahá a s pouty. Čemu ale řada lidí stále nerozumí, je že pod touhle širokou paletou vzhledů a vypočítaných polemik je slušná autorka, která se velmi významně podílí na většině své tvorby - od prvních singlů jako Lucky Star, který napsala úplně sama, až k Like A Prayer, napsanému spolu s nebývale obdařeným Patrickem Leonardem. (Leonard a její dávný kamarád z Detroitu Stephen Bray jsou teď jejími hlavními spolupracovníky.) Povídal jsem si s Madonnou během jednoho krásného losangeleského odpoledne, když měla zrovna přestávku v natáčení filmu Warrena Beattyho Dick Tracy. Oproti dotazům na její nedávno rozpadlé manželství vítá otázky ohledně psaní písniček a velmi zřetelně si pamatuje vyčerpání z té úplně první. |
|
Songtalk: Kolik vám bylo let?
Madonna: Asi jednadvacet.
Songtalk: Je zajímavé se dovědět, že jste si tolik svých písniček napsala sama. Neřekl bych, že si lidé uvědomují, že jste také autorkou a všechno to ostatní, co také děláte...
Madonna: Chcete říct, že nechápou, že jsem textařka a coura zároveň? Téhle představě se lidé brání. Co s tím nadělám? Ta informace je na obale desky. Pokud si to někdo nepřečte, můj problém to není. Nebudu na obaly lepit nálepky s nápisem "Poslouchejte! Ty písničky jsem napsala já!" Víte, lidi se vždycky zajímají jen o to, co chtějí.
Songtalk: Tohle album - Like A Prayer - se zdá býti tím nejupřímnějším albem, jaké jste kdy natočila. Souhlasíte?
Madonna: Nemyslím, že jsem se snažila ho o něco přisladit nebo přizpůsobit více chuti masového publika. Psala jsem, jak jsem to cítila.
Songtalk: A v minulosti jste něco přisladila?
Madonna: Není to tak, že bych si něco přisladila, volila jsem jenom psaní v jiném duchu. Tak je to se vším - jako s filmy - jsou otevřeně surové, děsivé filmy a pak jsou opravdu uhlazené, komerční filmy, a mně se líbí oba typy, pokud jsou dobře udělané.
Songtalk: Psala jste až dosud spíš o sobě nebo o smyšlené postavě?
Madonna: Něco vychází ze mě a něco je o vymyšlené postavě. Neustále vymýšlím scénáře, které skloubí něco, co znám, a něco, co si jen představuji. Ale je to vždy jen jedna ze stránek mé osobnosti, co ukazuji. Určitě mám tu uhlazenou a krásnou stránku, kterou velmi ráda lidem ukážu. Ale mám také odvrácenou stránku.
Songtalk: Je pro vás těžké odhalovat nitro svého já?
Madonna: Ne, není. Už jsem napsala hodně takových písní, ale kdybych cítila, že jsou až příliš otevřené nebo příliš děsivé, nerozhodla bych se je nahrát. Zdá se, že v tomto případě byla vhodná doba. Protože tohle bylo to, co ze mě zrovna vyšlo.
Songtalk: Když říkáte "co ze mě vyšlo", myslíte to tak, že jste ten typ autora, který vždy pracuje za každých podmínek, nebo čekáte na inspiraci?
Madonna: Čekám na inspiraci. Natáčet desku jdu s tím, jaký je momentální stav mé mysli.
Songtalk: Jak vypadá takové psaní písní? Vím, že hodně písniček jste napsala s Patrickem Leonardem. Jednou jste zmínila, že někdy přijdete s melodií vy a představíte mu ji, aby ji rozvinul.
Madonna: Ano. Nejprve mu ji svým zaostalým způsobem zazpívám. Nebo mu ji přebroukám a on podle ní napíše akordy, a tak vzniká písnička.
Songtalk: Ty melodie se ve vaší hlavě prostě jen tak vynoří?
Madonna: Jo. Zpívám je prostě jen tak z hlavy. Nebo mě napadne část textu, jako motto nebo verš, nasadím na to nějakou melodii a on mi to přehraje na piáno.
Songtalk: Musíte si být po profesní stránce velice blízcí, abyste v tomhle stádiu práce dosáhli takového souznění.
Madonna: Skvěle se nám spolupracuje proto, že oba pocházíme ze středozápadu a oba jsme se mohli roztrhnout, abychom se dostali tam, kde jsme. Ale víte, on hudbu studoval. On ví, jak hudbu číst a jak hudbu psát. Nic z toho já neumím. Já se řídím jen instinkty a on intelektem. Je to velmi dobrá kombinace.
Songtalk: On vám dává vždy jen hotovou hudbu, abyste k ní napsala slova?
Madonna: Ano. Ale je nevyhnutelné mi jí přizpůsobit. Nevzpomínám si, že by někdy jen napsal melodii, kterou bych přijala se slovy: "Okay, to je už hotové, jen na to plácnu nějaká slova." Na všem se musí pracovat.
Songtalk: Jednou z mých oblíbených písní, které jste napsala, se jmenuje Oh Father.Madonna: Není skvělá?
Songtalk: Je překrásná. A je to jedna z těch, kde se až dokonale snoubí slova s hudbou.
Madonna: To je na Patovi to skvělé. Chci říct, že Pat dá dohromady všechny ty noty a předznamenání do notové osnovy a já si to pak poslechnu a vůbec o tom nepřemýšlím. Já to jen zapnu a on mi to přehrává pořád a pořád dokola, slova mě jen tak napadají jako volné asociace. Začnu je zpívat a snažím se, aby zapadla. Na strukturu se neohlížím. Nemyslím nejdřív na první refrén, první bridže a tak.
Songtalk: Vy jste přišla s melodií Oh Father?
Madonna: Ne, ne, vymyslel ji Pat.
Songtalk: Je zajímavé, že text vznikl jako asociace s hudbou, protože je tak konkrétní a tématicky zaměřený.
Madonna: Jo, opravdu jsme spolu propojení. Vím to, protože jsem se snažila spolupracovat se spoustou lidí. Jsme si skutečně blízcí. Je to vztah, který funguje. Je v tom chemie.
Songtalk: Zmínila jste, že melodie se ve vaší hlavě prostě jen tak objeví. Máte nějakou představu, kde se tyhle myšlenky rodí? Nemáte pocit, že přicházejí odněkud mimo vás?
Madonna: (Směje se.) Jsem takový příživník. Miluji tolik druhů hudby a hodně druhů hudby jsem i celý život poslouchala, je to velmi... Víte, jak si vždy uchováváte vzpomínky, někde tam vzadu ve vaší hlavě? Myslím, že tam mám vše, co jsem kdy slyšela. A pak to někdy vyjde ven, ale ve mnou zmršené podobě. Jsem to, co jsem během svého života strávila. A to ze mě i vychází. Nemyslím, že to je někde mimo mě, vše je to někde uložené.
Songtalk: Cítila jste se někdy jako textař zablokovaná?
Madonna: Občas ano. Jo, určitě. A když se to stane, musíte se prostě zastavit a jít ven nebo něco. Jít do kina.
Songtalk: Někteří autoři říkají, že když je nic nenapadá, stejně u toho zůstávají a přemáhají se.
Madonna: To taky někdy dělám. Někdy si k tomu s Patem sedneme a řekneme si: "Dneska uděláme mizernou písničku. "Někdy to ale jednoduše musíte nechat být. A získat zas nějakou inspiraci. Skutečně se nutit nemůžete. Ale určitě to vyžaduje jistou disciplínu. Když musím napsat album, sednu si, řeknu si "tak" a napíšu album. Vyhradím si určitý časový úsek. Ale jednou za čas je to velmi obtížné.
Songtalk: Máte nějakou techniku, která vás udrží v tvůrčí formě?
Madonna: Jo, prostě žiju. Jednoduše si užívat života, být otevřená a vnímavá.
Songtalk: Je pro vás, jakožto jednu z nejslavnějších žen světa, těžké zůstat otevřenou a vnímavou?
Madonna: Otevřený a všímavý můžete být v kterékoliv situaci. Pozorujte lidi při práci, na natáčení filmu nebo prostě kdekoliv. Chci říct, že lidskost je všude. Existuje neomezeně mnoho možností, jak vstřebávat informace.
Songtalk: Vy a Prince jste spolu napsali Lovesong, což je znamenitá píseň. Pracovali jste dohromady, nebo vám tu písničku dal hotovou?
Madonna: Ne, nic mi nedal. Nejprve jsme si jen tak sedli a hráli si. Hodně jsem se bavili. Stalo se to tak, že začal hrát na bicí a já na syntetizátor, a tak vznikla základní melodie. A já jsem, jen tak spatra, začala zpívat text do mikrofonu. A on pak přidal nějakou kytaru a naskládal vše za sebe a poslal mi to a já jsem přidávala jen další a další části a zpívala je. A pak jsem to zase poslala zpátky jemu, také do toho něco zazpíval, přidal další nástroje a zase poslal zpátky. Bylo to jako věta, ke které se stane odstavec a nakonec je z toho krátký seriál. Bylo to skvělé. Byl to naprosto odlišný způsob práce. Kvůli našim časovým plánům a tak všemu, on byl v Minnesotě a pracuje rád tam a já zase tady. Takže jsme si to pořád přeposílali sem a tam. Je skvělý. Je to opravdu zajímavý, výjimečný talent.
Songtalk: A bylo to jednoduché spojení pro vás oba hned od začátku?
Madonna: Jo, bylo. Na začátku jsme oba zbožňovali práci toho druhého. A víte, oba už jsme úspěšní, takže si navzájem nemusíme nic dokazovat. Byli jsme na stejné úrovni. A nemyslím že už měl takovou příležitost s jinými lidmi, se kterými pracoval. Zpravidla má totiž ve zvyku vše řídit.
Songtalk: Act Of Contrition, závěrečná skladba Like A Prayer, má pozpátku hraný podklad a další tajemné prvky. S tím má také něco společného? Je u ní napsáno jen: "Produced by the powers that be."
Madonna: Ano, má. Hraje v ní na kytaru. Hraje na ni i v Keep It Together.
Songtalk: Všiml jsem si, že v Act Of Contrition máte sbor z Like A Prayer, ale rovněž pozpátku.
Madonna: Jo, obrátili jsme pásek a přehráli všechno pozadu.
Songtalk: To byl váš nápad?
Madonna: Jo. A pak samozřejmě celá ta věc, modlení se za všechno, co jsem si jen ve studiu představila. Pat zapnul mikrofon a já si jen tak hrála. A to bylo taky nepřipravené - prostě cokoliv mě napadlo. A vůbec jsme to pak needitovali.
Songtalk: Vy, Prince i Michael Jackson jste se narodili všichni ve stejný rok - 1958.
Madonna: Vím. Není to podivné? A myslím, že Michael má narozeniny někdy blízko těch mých - v srpnu. V mém životě je tolik lvů. Já jsem 16.srpna.
Songtalk: Tahle trojice má nebývalý vliv na populární hudbu. A teď se zdá, že zatímco Princův a Michaelův vliv na svět slábne, váš naopak sílí a začíná být více intimní a osobní. Cítíte to tak?
Madonna: Ano. Myslím, že je to proto, že zůstávám se světem v kontaktu a Michael Jackson a Prince se izolovali stranou. A žijí své životy v ústraní. Do vašeho života vstoupí tolik hrůzy a překážek, když jste celebrita a žijete lidem stále na očích. Myslím, že s pokušením skrývat se a obklopovat se jen lidmi, které znáte, a držet si veškeré dění stranou se musí bojovat. Tak žít nechci. Nechci zapadnout do nějaké díry. Nechci chodit ven se šesti bodyguardy, chápete mě?
Songtalk: Nenosíte převleky nebo tak něco?
Madonna: Ne, ne. Každý den chodím do sousedství běhat. Narážím na lidi na každém kroku, ale je pro mě důležité zůstat v kontaktu - zní to jako klišé - s ulicí. Chodím do kina. Nemohla bych se vyrovnat s tím, že bych se izolovala. Neprobila jsem si cestu z Michiganu proto, abych zapadla do díry.
Songtalk: Oba dva, vy i Prince, jste se v práci zaměřili na to, že víra a sexualita jsou v našich životech oddělovány. Snažíte se vědomě tyhle dvě věci spojit?
Madonna: Ano, určitě. Myslím, že tohle je ve vztazích kámen úrazu. Kvůli tomu mají všichni ty románky a podvádějí své ženy a muže. Lidé věci oddělují. Mají někoho, koho si vykreslili, a to tak, že si ho postavili na piedestal a vidí ho jako něco neposkvrněného a posvátného, že se s nimi neumí bavit. Tak si na zábavu musí najít někoho jiného a klesnout a špinit se. Neumí projevit základní potřeby, rozumíte, co chci říct? Lidé musejí tyhle věci spojit. Musíte oboje sladit. A má to hodně co do činění s upřímností k sobě samému a člověkem, se kterým jste. Řekněte: "Tohle jsem já a tohle chci."
Songtalk: Vaše píseň Like A Prayer se tím zabývá. Vzpomenete si, jak ta vznikala?Madonna: To nevím. Jen... jen mě tak napadla. Pat vystřídal akordy pro sloku a pro refrén. To jsme ještě neměli napsaný bridž. Chtěla jsem udělat opravdu něco sborového a téměř bez hudby, prakticky s žádnými nástroji - jen můj hlas a varhany. Tak jsme si s tou písničkou hráli a odstranili jsme všechny hudební nástroje, takže můj hlas byl úplně holý. Pak jsme dali dohromady bridže a napadlo nás přidat sbor. Téměř všechno, co s Patem dělám, je svižné a s latinským rytmem nebo alespoň nádechem. Je to zvláštní.
Songtalk: S tím přišel on, nebo vy?
Madonna: My oba. Je to tak, nevím, oba jsme posedlí. Oba jsme byli Latiny v minulém životě.
Songtalk: To je zajímavé, protože jste nahrála jak Spanish Eyes pro tuhle desku, tak La Isla...
Madonna: La Isla Bonita. Nevím. Prostě se to stalo.
Songtalk: Máte v sobě Itala.
Madonna: Já jo, ale Pat je z bělošské střední vrstvy, když na to přijde. Miluji španělskou hudbu. Miluji tu skupinu - Gipsy Kings. Jsou tak úžasní. A taky miluji španělský zpěv. Španělská hudba mě velice ovlivňuje. Když jsem žila tolik let v New Yorku, poslouchala jsem pořád salsu a merenque. Všechno tohle neustále řvalo na ulici z rádia.
Songtalk: Mluvila jste o tom, že v Like A Prayer jste slyšet jen vy a varhany. Moc se mi líbí začátek Promise To Try, což jste zas jen vy a akustický klavír.
Madonna: Ano. Není pěkná?
Songtalk: Ano. Dobře se doplňuje s Oh Father.
Madonna: Ano. Rozhodně ano.
Songtalk: Napsala jste je současně?
Madonna: Ne. Nejdřív jsme udělali Promise To Try. Pat a já. I tentokrát si jen tak sednul a začal hrát. A já začala zpívat. A tak jsme ji začali dávat dohromady. Začali jsme s tím, že se k ní pak vrátíme. On mezitím psal hudbu, ještě i k Oh Father a já hrála v New Yorku (Speed The Plow). Přijel za mnou do New Yorku a mně zrovna bylo pěkně mizerně. Pak jsme se sešli v takovém opravdu strašném omšelém studiu v oděvnické čtvrti New Yorku. Bylo tak komicky špinavé a stísněné, že mě prostě nic jiného nenapadlo.
Songtalk: Písnička Cherish je neuvěřitelně plná radosti. To jste byla asi opravdu šťastná, když jste ji psala?
Madonna: To jsem byla. To bylo před tím, než jsem odjela do New Yorku. Určitě. Bylo to těsně před tím, než jsem odjela.
Songtalk: Psala jste Promise To Try o té malé holčičce, co se ve vás skrývá?
Madonna: (Tiše.) Ano, psala. Psala. Nemá jen jeden význam. Je to jako by ke mně promlouval můj otec, jako bych k sobě promlouvala já sama, zatímco Oh Father je jen o tom, že se s otcem neshodnu. Je o všech autoritách, se kterými se v životě potkávám.
Songtalk: Včetně Boha? Říkáte "Oh Father, I have sinned".
Madonna: Určitě.
Songtalk: V té písni dále zpíváte "I lay down next to your boots and I prayed", což mi trošku připomíná Toma Waitse. Líbí se vám jeho práce?
Madonna: Ach, já miluju Toma Waitse. Vždycky jsem ho milovala. Je skvělý. Ráda se na něj dívám, když vystupuje.
Songtalk: Jaké další autory ráda posloucháte?
Madonna: Prince. Nikdy mě nepřestává udivovat. Slyšela jsem už všechny skladby z jeho nového alba, co ještě nevyšlo, a jsou opravdu úžasné. Pak Stephena Sondheima, se kterým jsem pracovala na Dickovi Tracym. Nikdy jsem dostatečně neocenila jeho práci, protože jsem jí moc nevěnovala pozornost. A když jsme jeho písně poznala, které tvoří neuvěřitelný celek, cítím k němu ten nejkrajnější respekt a zbožňuji ho. Úchvatný textař. Úchvatný.
Songtalk: Celek po hudební a lyrické stránce?
Madonna: Oh, ano. Není v nich jedna jediná věc, která by se opakovala. Je to prostě neuvěřitelné. Když jsem se k nim prvně dostala, sedla jsem si k němu a on mi je přehrál a já si připadala jako opařená. Pak mi řekl, abych zapomněla na to je udělat podle sebe, měla jsem je jen zazpívat. Rytmus se mění, melodie se mění - bylo to skutečně náročné. Musela jsem jít za svou učitelkou zpěvu a musela jsem si je i zpomalit. Těžko jsem vůbec poznávala noty, rozumíte, co chci říct? Byla to opravdu výzva. Nakonec si mě získaly.
Songtalk: Takže jste je nakonec zvládla?
Madonna: Myslím, že ano. Když jsme skončili s nahráváním, myslím, že byl Stephen velmi spokojen.
Songtalk: Jste herečka, tanečnice, zpěvačka a textařka. Dokázala byste říct, které z těchto umění je ve vašem životě tím nejmocnějším?
Madonna: Bože, to je těžké. Mám ráda vizuální umění. Musím ale říct, že je to hudba, ačkoliv mám ráda film a divadlo. Hudba je nejpřístupnější umění. Myslím, že každý se hledá v hudbě. Je naprosto univerzální a proto je také nejmocnější, i pro mě.
Songtalk: Máte mezi svými písničkami svou oblíbenou?
Madonna: Ne, nechci to říkat. Je to jako bych měla jmenovat své nejoblíbenější dítě. Není to fér.
Songtalk: Lucky Star jste napsala úplně sama. Skládala jste s kytarou?Madonna: Ne, se syntetizátorem.
Songtalk: Ano? Říkáte, že nejste hudebnice, ale najednou hrajete na kytaru a klávesy.
Madonna: Já vím, ale jsem líná a necvičím, protože mám v životě už spoustu dalších věcí na práci, a tak jsem musela něco obětovat. Samozřejmě, Stephen Sondheim mě nabádal, abych opět začala hrát na klavír. Možná začnu.
Songtalk: Vzpomenete si na chvíli, kdy jste poprvé slyšela písničku Like A Virgin?
Madonna: Zdála se mi nechutná a zvrácená, a proto se mi líbila.
Songtalk: To vás přitahovalo?
Madonna: Jo. Nechutné a zvrácené věci mě vždycky přitahovaly.
Songtalk: A zněla jako píseň, se kterou byste mohla uspět?
Madonna: Jo. Protože je v ní tolik narážek. Říkala jsem si: "To je skvělé. Tohle lidmi opravdu zacloumá."
Songtalk: Líbí se vám to, když se lidé rozčílí?
Madonna: Jo, kontroverze. Mám z ní radost.
Songtalk: Už jste jí bezesporu hodně vyvolala. Po Like A Virgin tu byla Papa Don't Preach a pak samozřejmě všechno to kolem videoklipu Like A Prayer.
Madonna: Vlastně to není tak, že bych z ní měla radost. Spíš si myslím, že je nezbytná. Myslím, že umění by mělo být kontroverzní. Myslím, že by mělo donutit lidi přemýšlet. O tom, v co věří a v co ne, a pokud v něco nevěří, tak je to také v pořádku. Chci říct, že všechno je to jen pro mámení veřejnosti. Uvádí to lidi do transu. Myslím, že je v pořádku praštit lidi tímhle vším přes hlavu a zpochybnit jejich vlastní přesvědčení.
Songtalk: Je těžké navonět všechny desky pačuli?
Madonna: Ano, je. Musela jsem na tom tvrdě pracovat.






